Konečně!! Nová kapitolka... ale nevím jestli se vám bude líbit..:-)

Nakonec se ten debil odfoukl, a šli jsme prej do jeho" sídla", to jsem zvědavá co to bude za barabiznu. Ale asi jsem se mílila páč jsme došli před krásný hrad z malíma věžičkama... hm...má to velkou zahradu... Všude byly z křáčů vyřezávané zvířata... Vešli jsme do takového velkého sálu, kde byly všude obrazy nějakých šlechtičen a tak...ale dost pozorování musím se od tud nějak dostat... ale vrtá mi hlavou proč jsem sem šla? sakra on mě ten debil asi očaroval nějakým upířím kouzlem!! To mu nedaruju! No ale už to nepůsobí takže se pokusím" nenápadně" zdejchnout.
Obrátila jsem se směrem ke dveřím a užuž se chtěla rozběhnout pryč.. kdyžto nějaký paznecht mě lepl něčím po palici... už sem viděla enom černo.. jak EMO:D
Probrala jsem se... novinka.... ale počkat ne na zemi... ale na posteli. Sakra já jsem v nějakým pokoji... ale je to tu hezký....Chtěla jsem vstát a porozhlídnout se ale.. je tu menší háček... kolem ruk, noh a pasu mám řemeny abych jim zas nepláchla... no to je teda super. Tak nic.. Pokoj je zařízený jako z pohádky...postel z nebesy, v rohu stůl a u okna nic:D, v dalším rohu: sedačka, křeslo, krb, upír, lamp-.. počkat upír? HA musím se dozvědět proč tu sem.
" Konečně ses robudila" řekl tichým sametovým hlasem.Takže chlap.
" Toho jsem si taky všimla... a můžete mi říct proč tu jako jsem?" ze mě normálně ta zvědavost prší.
" Všechno se včas dozvíš.. jen ti potřebuju říct že jsme tvojeho přítele.. Toma myslím.. včera zabili , je mi to líto" ušklíbl se... ale já to neviděla... škoda....
" Néé pus´t mě ty trolí hlavo!!!" zařvala jsem, a začala se zmítat abych se nějak vykroutila s těch řemenů. Když to konečně vypadalo že se z toho vykroutím, mě ten upír přitiskl zpátky k " lůžku". Tlačil mě tak že jsem se nemohla ani hnout... tak jsem přestala. AUU!! to mě musí všeci furt mlátit něčím do hlavy? ach jo zas se du podívat za černotou EMO.
Zdál se mi divný sen.. hm.. ale odkdy se upírům dějou sny?
"Kači miláčku pojd sem a necho´d k té řece"....mluvila na malou baculatou holčičku její maminka. Holčička se rozběhla k mamince a skočila jí do náruče. Maminka se s ní zatočila a smáli se spolu...
Najendou se zatáhlo nebe a začali ho bičovat blesky.... maminka i holčička utíkají domů se schovat před blesky... když v tom najendou maminku uhodí blesk... holčička za ní utíká a po tvářích jí s tékají slzy. Doběhla k její mamince a začala jí objímat .
" Maminko prober se.. maminko...-" někdo holčičku vzal a odnesl. Holčička se zmítal a vrtěla se. Nechtěla jít od maminky....ten člověk jí k sobě otočil...
Rychle jsem otevřela oči a chtěla se posadit ale furt jsem měla řemeny...
" Doprdele" zaklela jsem.
Asi do večera jsem byla v té kobce sama a nikdo tam nepřišel. Dívala jsem se furt do zdi. Najendou se otevřeli dveře a vešel úplně nádherný upír... donesl mi skleničku z rudou tekutinou a položil ji na stůl vedle postele, podíval se na mě a usmál se. Pak se obrátil a odešel. Už vím že ta tekutinka je krev...

Nakonec se ten debil odfoukl, a šli jsme prej do jeho" sídla", to jsem zvědavá co to bude za barabiznu. Ale asi jsem se mílila páč jsme došli před krásný hrad z malíma věžičkama... hm...má to velkou zahradu... Všude byly z křáčů vyřezávané zvířata... Vešli jsme do takového velkého sálu, kde byly všude obrazy nějakých šlechtičen a tak...ale dost pozorování musím se od tud nějak dostat... ale vrtá mi hlavou proč jsem sem šla? sakra on mě ten debil asi očaroval nějakým upířím kouzlem!! To mu nedaruju! No ale už to nepůsobí takže se pokusím" nenápadně" zdejchnout.
Obrátila jsem se směrem ke dveřím a užuž se chtěla rozběhnout pryč.. kdyžto nějaký paznecht mě lepl něčím po palici... už sem viděla enom černo.. jak EMO:D
Probrala jsem se... novinka.... ale počkat ne na zemi... ale na posteli. Sakra já jsem v nějakým pokoji... ale je to tu hezký....Chtěla jsem vstát a porozhlídnout se ale.. je tu menší háček... kolem ruk, noh a pasu mám řemeny abych jim zas nepláchla... no to je teda super. Tak nic.. Pokoj je zařízený jako z pohádky...postel z nebesy, v rohu stůl a u okna nic:D, v dalším rohu: sedačka, křeslo, krb, upír, lamp-.. počkat upír? HA musím se dozvědět proč tu sem.
" Konečně ses robudila" řekl tichým sametovým hlasem.Takže chlap.
" Toho jsem si taky všimla... a můžete mi říct proč tu jako jsem?" ze mě normálně ta zvědavost prší.
" Všechno se včas dozvíš.. jen ti potřebuju říct že jsme tvojeho přítele.. Toma myslím.. včera zabili , je mi to líto" ušklíbl se... ale já to neviděla... škoda....
" Néé pus´t mě ty trolí hlavo!!!" zařvala jsem, a začala se zmítat abych se nějak vykroutila s těch řemenů. Když to konečně vypadalo že se z toho vykroutím, mě ten upír přitiskl zpátky k " lůžku". Tlačil mě tak že jsem se nemohla ani hnout... tak jsem přestala. AUU!! to mě musí všeci furt mlátit něčím do hlavy? ach jo zas se du podívat za černotou EMO.
Zdál se mi divný sen.. hm.. ale odkdy se upírům dějou sny?
"Kači miláčku pojd sem a necho´d k té řece"....mluvila na malou baculatou holčičku její maminka. Holčička se rozběhla k mamince a skočila jí do náruče. Maminka se s ní zatočila a smáli se spolu...
Najendou se zatáhlo nebe a začali ho bičovat blesky.... maminka i holčička utíkají domů se schovat před blesky... když v tom najendou maminku uhodí blesk... holčička za ní utíká a po tvářích jí s tékají slzy. Doběhla k její mamince a začala jí objímat .
" Maminko prober se.. maminko...-" někdo holčičku vzal a odnesl. Holčička se zmítal a vrtěla se. Nechtěla jít od maminky....ten člověk jí k sobě otočil...
Rychle jsem otevřela oči a chtěla se posadit ale furt jsem měla řemeny...
" Doprdele" zaklela jsem.
Asi do večera jsem byla v té kobce sama a nikdo tam nepřišel. Dívala jsem se furt do zdi. Najendou se otevřeli dveře a vešel úplně nádherný upír... donesl mi skleničku z rudou tekutinou a položil ji na stůl vedle postele, podíval se na mě a usmál se. Pak se obrátil a odešel. Už vím že ta tekutinka je krev...

Mohla by si mi tu hlásnuť som totiž na párty a musím mať čo najviac hlásokv tak ak môžeš prosím tak hlásni tu:http://sonicka-opicka.blog.cz/0907/kto-vyhra-sutaz-o-vyssiu-navstevnost-x#pridat-komentar
ďakujeeeeeeem mocinky