close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

19. kapitola- konečně v Ellesméře

22. července 2009 v 10:27 | Tichošlápek
" Ty vole! Co to je?" Ukážu za elfa. Elfíto se rychle otočí a čumí, jak puk. To využiju k tomu, abych se s Tulcem přemístila.
Během vteřiny už stojí dobrých deset metrů od Ellesméry. Kdepak je asi elfíto? Koukám, koukám a nikde ho nevidím. Si ještě sednu, to bude na dýl.
" Ale, ale kdopak nám to přišel?" Sedím opřená o strom a sleduju zafuněného elfa, jak ke mně běží. Si chudák máknul.
" To jsem si ještě mohla skočit na hambáča, kdybych věděla že ti to bude trvat tak dlouho." Provokuju. No jo, jsem zmetek.
" Okamžitě ustup." Copak jsem Satan, nebo co?
" Čéčé, jde z tebe fakt respekt." Zatleskám mu, ale vyhrabu se na nohy, páč začíná nějak brunátnět. Ještě, aby tady sebou sekl! To by byl vrchol! Sjedu ho pohledem od hlavy k patě a pak jdu pomale do Ellesméry.
" Bez mého povolení se tam nedostanete!" Vříská za mnou o sto šest.
" Tak jak mám doprdele získat
povolení?!" Už mi leze na nervy.
" Tak to vyklop." Elfíto je rudej až na prdely.
" Nevím jestli máte čistou mysl. Musíte si ji nechat prohlédnout."
" Já musím jenom umřít." Elf vytáhne něco jako meč.
" Slyšela jsem, že elfové jsou hrdí, chytrý atd., ale zatím co jsi mi tady předvedl na to neukazuje." Zkroutím rty do úšklebu.
" Csss." Zaprská.
" Proč se tady s tebou vůbec vybavuju?!" Jdu do Ellesméry.
" Nejdeš." Postaví se přede mě. Mohla bych mávnout rukou a odhodit ho dvacet metrů dozadu, ale nechci si udělat nepřátelé hnedka po příchodu.
" Hele, já vám vážně nic neudělám. Chci jen mluvit s Aryou." Elf vypadá neoblomně.
" Tak mi ji zavolej. To ti snad nic neudělá!" Je línej jak prase.
" Ne." Odpoví už taky klidně.
" Tak jo, řekl sis o to," povzdychnu si," jdu za Islanzadí." Elf vykulí oči.
" Královna vás nepřijme." Založí ruce v bok.
" Ty chceš o ty uši vážně přijít, co?" Něco zahuhlá, ale nerozumím mu ani slovo.
" Tak co bude?" mezitím se z křoví vynoří Tulco. Stoupne si vedle mě a civí na elfa. Elf je z toho celej nesvůj.
" Arya už jde." Prohlásí rezignovaně.
" No vidíš, ani to nebolelo." Opřu se zase o strom a čekám na Aryu. Už jsem ji dlouho neviděla a chci si s ní pokecat.

Po necelých třech minutách přiběhne Arya. Vymění si s elfem nějaký ty jejich pozdravy.
" Co jsi potřeboval, strážce?" Zeptá se ho Arya. No to je formalit! Jeden by tady umřel věkem.
" Ona." Ukáže na mě " strážce". Zvednu se ze země a jdu za Aryou.
" Ráda tě zase vidím." Snažím se zdvořile navázat kontakt.
" Pinky?" Arya na mě čumí, jak idiot.
" Jo. Kdo jinej?" Uchichtnu se.
" Co tu děláš?" Přistoupí ke mně a obejme mě. Musím přiznat, že to na mě udělalo dojem.
" Přišla jsem tě navštívit. Už jsme se dlouho neviděli."
" Ehm," odkašle si strážce," ona tu nemá co dělat, princezno Aryo." Arya se na mě omluvně usměje.
" Ale má. Já už si ji převezmu." Chytnu mě za ruku a vede pryč.
" Ale-" Arya ho umlčí gestem.
" Nashledanou příště." Volám za ním, když odcházíme. Elfíto se otočí na podpatku a odchází.
" Chovej se prosím tě slušně." Žádá mě už snad po stý Arya.
" Já se chovám slušně pořád. Skoro." Arya zakroutí hlavou a vede mě dál. Před vchodem se zhluboka nadechne. Sjede mě pohledem.
" Neboj." Uklidním ji. Vstoupíme do ohromný "místnosti", dá-li se tak říkat dutině uvnitř stromu. Arya pozdraví Islanzadí (to mám ještě pět minut čas, než se pozdavijou) Arya odstoupí. Teď se na sebe s Islanzadí díváme. Proč nic neříká? Chvíli na ní čumím, jak debil.
" Těší mě. Říkají mi Failë." Řeknu když si uvědomím, že mám zdravit, jako první.
" Mě také. Odkud pocházíš?" To bude zase otázek. Měla bych si napsat něco jako občanku a vždycky jim to ukázat.
" Z daleko. Tu zemi neznáte." Arya začíná nervózně přešlapovat na místě.
" Aha. A co tě sem přivádí?" Poposedne na trůně.
" Chtěla jsem se po dlouhé době setkat s Aryou a brzy přijedou Eragon s Murtaghem."
"Ano, vím o jejich návštěvě." Do místnosti přijde další elfíto. Chvíli na sebe koukáme.
" Morco?" Zeptám se nejistě. Elf kývne. Tak je to on! Před dvěma týdny jsem u hranic Surdy potkala Morca, který mě požádal o doručení balíčku.
" Failë." Radostně se ke mně rozběhne, ale pak si uvědomí přítomnost královny. Tím jejich jazykem se omluví a něco jí říká. Podívám se na Aryu, která kouká docela vyjeveně.
" Ty jsi posel?" Zeptá se mě potichu Arya.
"Jo."
" Proč jsi mi to neřekla?"
" Nebyla ještě příležitost. Až odtud vypadnem, tak ti všechno povím." Arya kývne a dál pozoruje Islanzadí.
" Máš zajímavý život. Prozraď mi, jak cestuješ?"
" Nezlobte se, ale neprozradím. Je to tajemství." Mrknu na ni. Islanzadí není spokojená, ale kývne. Vyměníme si ještě pár vět a pak nás s Aryou pustí.
Před stromem se shlukli elfové a na něco se dívají. Prokoušeme se davem, abychom se taky podívaly. Na zemi leží Tulco. Aha.
" Tak tady jsi." Když mě Tulco zbystří, tak se ke mně rozběhne, div na mě neskočí. Začne mi lízat radostně ruku.
" Ten je tvůj?" Arya popojde kousek dál.
" Je to můj přítel." Dobrý přítel.
" Všechno ti řeknu až budeme samy." Všichni na mě divně čumí. Ještě že nevím co si myslí.

Je skoro ráno a si ještě s Aryou povídám. Už jsem jí všechno vysvětlila. Jenom jsem ji neřekla o tom přemisťování.
" Princezno Aryo, posílá mě královna se vzkazem." Arya převezme od posla vzkaz a rychle si ho přečte.
" Eragon a Murtagh už jsou skoro v Ellesméře. Mám je jít přivítat. Půjdeš se mnou, ne?" Zvedneme se obě ze země.
" Nepůjdu. Chci je překvapit. Popros prosím Islanzadí ať nic neříká." To budou čumět, že tu jsem dřív.
" Tak jo. Ty a Murtagh dobrý?" Zeptá se nejistě, když už jsme na cestě.
" Jo. Ty jsi to věděla?"
" Neřekl mi to, ale tušila jsem to." Usměje se.
" Měla jsem strach, že se neumíříte."
" Málem ne. Prvně jsem ho chtěla zabít." Arya se rozesměje.
" Už jsme tady. Víš kam máš jít?" Kývnu. Budu spát ve stromě. Hustý, což? Ve stromě jsem ještě nikdy nespala.
" Tak dobrou."
" Dobrou." Arya jde směrem do středu Ellesméry, ale já se vydám opačným směrem. Právě procházím okolo stromu, kde bydlel Eragon když se učil u Oromise. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Stojím uprostřed Ellesméry, před " domem" kde přespávali dračí jezdci. Vlastně ještě přespávají… Taky vás napadlo to co mě? Přespávají. Takže Eragona a Murtagha ubytují taky tady. Určitě budou z cesty unavení…

Čekám kus dál od stromu na Eragona a Murtagha, Doufám, že je moje teorie pravdivá. Čekám tu skoro hodinu. Kdyby nepřišli, tak mi hrábne. Lehnu si na zem. Jsem sto metrů od stromu. Doufám, že mě neuvidí.
" Ahoj." Do prdele! Nadskočím dva metry vysoko. Morco.
" Pšt!" Naznačím mu ať si taky lehne.
" Co tady děláš?" Šeptá.
" Chci překvapit Eragona a Murtagha."
" To se ti nepovede." Nadzvednu obočí. To jdu vidět?
" Jsou to dračí jezdci a na půl elfové, na to nezapomínej."
" No a?" Pořád nechápu. To víte je večer a až mi to nemyslí( ne, že by mi to někdy myslelo)
" Ucítí tě." Uh. Sakra. NA to jsem zapomněla.
" Jde to nějak zamaskovat? Prosím. Nic jim neudělám. Chci je překvapit, že jsem přijela dřív." Morco chvíli váhá.
" Doručila jsi ten balíček?"
" Jasně. Arne ti moc děkuje. Prý se máš zastavit až to bude možný." Morco zamumlá pár slov.
" Už to je. Kouzlo zruším až budeš uvnitř. Ať se daří." Zvedne se ze země a odchází…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama