Moje bystré oči spatřily Garretta Hedlunda! Chci říci Murtagha…
"Odpluj o kousek dál." Ježiši! To je dřevo, ale hezký dřevo. Slint!
"Ehm, Já jsem Murtagh." Zmatený, ale sexy… Konečně mi ustoupil a já se můžu slunit dál.
"Těší mě." Odpovím a chci dál spát, ale Murtagh si sedne vedle mě a čumí na mě, jak na debila! Sakra proč?! Až když se podívá na moje hadry, tak mi to dojde.
" Nejsem odsud." Řeknu mu dřív než se mě stihne zeptat.
" A odkud?"
" Z Narnie."
" To neznám, Kde to je?"
" Za rohem doprava, a pak rovno až do rána." Ať žije Petr Pan! Už bych se na tu televizi neměla dívat…zase se na mě dívá, jak na blba!
" A jak se jmenuješ?"
" Nějakej zvědavej, ne?" Murtagh přivře oči. Během půl minuty už vidím, jak k nám kluše drak. Lidi! To byl pohled! Představte si: Velký červený drak kluše po zemi a vypadá u toho, jako slepice, která při běhu snáší vejce…no prostě zážitek. Samozřejmě, že dostanu záchvat smíchu.
" Čemu se směješ? Já jsem Dračí Jezdec." Mezitím k nám dokluše Trn, který se na mě výhružně dívá.
" Ó promiň dračí jezdče! Hluboce se klaním." Vyskočím na nohy a hluboce se mu ukloním, jak jsem to viděla ve filmu…pak se skácím na zem, páč dám nohu do díry v zemi….Musím říct, že jsem fakt šikovná, protože při tom pádu jsem stihla vzít s sebou i Murtagha…takže teď ležíme na zemi a já se směju. Murtagh se zvedne ze země a otočí se na Trna, takže nevím, co se děje….Já si lehnu na břicho a dám si hlavu na ruce…
" A kde jsi se tu vzala, tak sama?" Noo to je dobrá otázka.
"Já ani nevím. Prostě jsem tu najednou byla."
" A kdy se vrátíš?"
" Netuším."
" Kam teď půjdeš?"
" Nevím."
" Znáš tu někoho?"
"Ne." Stručně a jasně. Právě začíná pršet a já se na-
" Hej Murtaghu!" Nějakej šoumen se právě vynořil odněkud z lesa a vedle Trna přistál modrý drak. Tak si dám dvě a dvě dohromady a dojde mi, že je to Eragon a Safira. Pálí mi to, co? Eragon chtěl asi Murtagha seřvat, ale když si mě všimnul, tak na mě zůstal s otevřenou pusou čumět.
" Zavři pusu, když se divíš." Eragon zatřásl hlavou a tázavě se podíval na Murtagha. To vážně vypadám, jak blbec? Murtagh si vezme Eragona stranou a něco mu říká. Abych řekla pravdu, tak mi začíná vadit ten déšť. Vyskočím na nohy a jdu do lesa. Murtagh s Eragonem si ničeho nevšimli, ale Safira s Trnem jo. Začali vrčet…potvory jedny.
" Kam jdeš?" Zeptal se Eragon, když si všiml, že nejsem na svým místě.
" Vám možná nevadí, že budete mokrý, jak slepice, ale mě jo."
" Jen nám neuteč, pak si s tebou musíme ještě promluvit." Upozorňuje mě Eragon.
" Jo, pořád." A zmizím do lesa.
Neujdu ani sto metrů a zase někoho potkám. Pro změnu je to elfka.
" Těší mě. Jsem Arya." Ukloní se. To jsem si mohla myslet. Kde je Eragon bude i Arya. Zajímalo by mě jestli se už dali dohromady.
" Ahoj. Taky mě těší."
"Nepotkala jsi tady někde dva-"
" Jo! Ti dva exoti jsou před lesem." Arya se rozesměje.
" Jak víš, že je hledám?"
" Vím spoustu věcí." Hraju si na tajemnou.
" Máš divné oblečení." Jestli mi dneska ještě jeden jedinej člověk řekne, že mám divný oblečení, tak ho umlátím klackem!
" Nejsem odtud. To je na dlouhý povídání." Nebudu každýmu vysvětlovat, kde jsem se tu vzala! Já sama nevím, co tu dělám!
" Ráda bych si někdy tvůj příběh poslechla."
" Někdy třeba." Až vymyslím nějakou povídačku…
" Kam máš namířeno? Jestli se můžu zeptat."
" Já sama nevím. Teď jsem přišla, tak tu nikoho neznám. Asi půjdu najít nějakou vesnici." Co mi jinýho zbývá? V lese teda žít nebudu. I když by to nebylo špatný! Byla bych, jako Robin Hood!
" A nechceš cestovat s náma? Eragonovi, ani Murtaghovi by to určitě nevadilo." Mno, to by nebylo špatný, ale jak se pak dostanu domů?! A jde to vůbec?! Sakra! Začíná mě přepad panika!!! Hlavně KLID!
" No, já nevím. A kam máte namířeno?"
"Do Surdy." To je kousek, ne? To bych mohla zvládnout.
" Tak, jo." Arya je očividně ráda, že jedu taky. Ale proč? Že by nechtěla být sama s Eragonem a Murtaghem? To budu muset ještě zjistit…
" Aryo!" Eragon už k nám běží. Já zakoulím očima a sednu si na pařez.
" Co se děje Eragone?" Zeptá se Arya, když Eragon s Murtaghem doběhnou.
" Vy už se znáte?" zeptá se překvapený Eragon, když mě uvidí.
" Jo." Řekneme obě.
Arya trvala na tom, že dokud nepřestane pršet, tak zůstaneme v lese. Murtagh rozdělal oheň a sedl si vedle mě. Z druhý strany si přisedla Arya a vedle Aryi Eragon. Když jsme se všichni pohodlně usadili, tak mě postupně začali vyslýchat:
Murtagh:"Kdo vlastně jsi?"
Já: " Člověk."
Murtagh: " Na to bych sám nepřišel."
Já: " Vím, proto ti to říkám."
Arya: " Jak se jmenuješ?" ( Jde na to chytře)
Já: " Pink."
Murtagh: " Co, Pink?"
Já: " Jmenuji se PINK!"
Murtagh: " Aha. Já myslel, že jsi něco odpinkla." ( BOŽE!)
Já: " Radši nemysli."
Eragon: " Jsi nějaká drzá! Víš ty vůbec, kdo jsme?"
Já: " Jo, vím! To se mám posadit na prdel z toho, že jste dračí jezdci?!"
Murtagh: " Ne nemusíš. Ale nic o nás nevíš a-"
Já: " Proč si myslíš, že o vás nic nevím?"
Eragon: " Teď jsi nás poznala nepocházíš odtud."
Já: " Tak třeba, že ty a Murtagh jste nevlastní bratři. Vaše matka byla Selena. Arya je elfská princezna a-" ( Doprdele!!!! Tohle neměli vědět. Teď přijdou další otázky.)
Murtagh vyskočí na nohy: " Jak to všechno víš?!"
Já: " To vám nemůžu říct."
Eragon: " Proč?!"
Já: " To je tajemství."
Nikdo nic neříká. Jen se na mě všichni divně čumí. Určo si vyměňují myšlenky!
" Když nám to neřekneš, tak si to vezmeme násilím" Promluví po dlouhý době Arya…

