close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Echo van Lynn 4 díl

18. května 2009 v 23:31 | MiHaRu
Echo van Lynn
4. kapitola - Lest

Omlouvám se, že toho není víc, ale budu se snažit napsat příští kapitolku lepší. Přeji hezké počteníčko. Kikina xDxDxD.
Chvíli jsem tam jen tak postávala a koukala se na rudý šátek, jako na největší zázrak světa. Je to, jakoby mi ten osud sama babička předpověděla. A taky že tady dneska babička stála a němě koukala se mnou na rudě zářící šátek. Nechtěla jsem ostatní dívky zdržovat, protože Sakura musí z louky odejít jako první. Otočila jsem se tedy na dívky oblečené v civilu a povzbudivě jsem se na ně usmála. Úsměv mi hrdě všechny opětovaly a tak jsem jim sdělila, že už půjdeme domu. Pár dívek se na mě zavěsilo a ptalo se mě, koho bych chtěla za ženicha. Nevěděla jsem, co říct. Nikoho jsem nechtěla. A už hlavně ne toho plesnivého starostu. Pak dívky hlasitě vyzívaly chlapce, ať dojdou do lesa pro šátek, tedy kdo se nebojí. Bylo pár statečných, ale hned se na kraji lesa zastavili a řekli, že na to kašlou. Tam někde v dáli prý číhá smrt a to že si raději vezmou někoho jiného. Tiše jsem si sedla mezi kluky a pozorovala velký oheň, který byl součástí dnešního obřadu. Hned se za mnou přihnal starosta a nuceně odstrčil mého kamaráda, aby si mohl sednout vedle mě. Začal na mě laškovně mluvit…
"Já ti ten šátek donesu a pak se budeme moci vzít"zasmál se svému nápadu
"To si radši pro ten šátek dojdu raději sama"zvedla jsem se a odcházela pryč
Kluci se starostovi začali smát, že je stejně ne mě moc starý. Měli pravdu. Nikdo s ním nechtěl být. Ani kupcův pes ho neměl rád a ten má rád všechny tady ve vesnici. Pomalu a tiše jsem našlapovala na zaprášenou cestu. Vyšla jsem z vesnice a začala jsem lézt na kopec. Došla jsem, až na vrcholek odkud jsem pouštěla šátek. Místo bylo ušlapané a hladké. Lehla jsem si na zem do trávy a pozorovala měsíc nad sebou. Byl bílý velký a kulatý. Kolem něj yly rozseté hvězdy jako smetí. Viděla jsem spoustu souhvězdí a nakonec jsem pomalu usnula. Probudila jsem se, až když mi byla trochu zima. Koukal jsem se do dálky na les na kostelní věž. Šátek už tam nebyl. Zase se mi chtělo děsně moc spát a tak jsem zase usnula…

Ráno

Probudila jsem samozřejmě na louce. Právě padala rosa a tak jsem byla celá zmáčená. Látkové šaty jsem měla těsně upnuté k tělu a začala jsem se klepat zimou. Po ránu byla vždycky zima, ale odpoledně…To bylo vedro jako v pařeništi. Všichni byli zralí se jít vymáchat ke splavu kousek za vesnicí. Pomalu jsem scházela z kopce. Po cestě jsem se chytla za ramena a klepala kosu. V půli cesty jsem potkala černou klisnu. Storm. Určitě zase utekla od kování předních kopyt. Táta říkal, že ji bude dělat dneska ráno. Asi se rozhodla si dojít předtím na procházku. Došla jsem k ní a pohladila ji po nose. Pomalu jsem na ni vyskočila a pevně se chytila její hřívy. Trochu zahřála a pozvedla hlavu. Pomalu jsem s ní scházel z kopce. Když jsme došli na rovinku, prudce jsem jí pobídla a hned začala cválat. Dojely jsme domu, kde už na nádvoří stál otec. Usmíval se. Pozdravila jsem ho a kvapně se ho zeptala.
"Nechybí ti něco"koukla jsem se na Storm
"Jo máš pravdu"zasmál se a odváděl si ji do kovárny
"Moc jí nevyděs"volala jsem na něj
Pomalu jsem vešla do předsíňky, kde na mě čekala Amber.
"Carmen chystá snídani. Něco ti dala do modrého hrnku s pitím a do medu na chlebu taky. Nejez to prosím"šeptala naléhavě
Vešla jsem do kuchyně a Carmen se na mě zářivě usmívala. Amber měla pravdu. Takhle se totiž usmívá, když něco ukula…
"Dobré ráno, Echo"pozdravila mě sladce
"Ahoj Carmen"usmála jsem se nejistě
"Nachystala jsem ti snídani"pobídla mě, abych si sedla
"Díky, já už jsem jedla"řekla jsem s úsměvem
"Tak alespoň ochutnej"posunula ke mně hrnek s čajem a namazaný chléb
"Nejez to!!"varovala mě znovu Amber, která se rychle přihnala do kuchyně
"Amber, vypadni!!"křičela Carmen
"Klid sestry. Ať to sama Carmen ochutná"posunula jsem snídaní k ní
V jejích očích bylo zděšení. Chytla se u hrdla a rozklepaly se jí ruce. Byl v tom jed.
"Tak tys mě chtěla otrávit??"vyhrkla jsem ze sebe
Mlčela. Rychle se zvedla od stolu a utíkala ven z domu. Tak tohle se jí nepovedlo.
"Amber, vynes to prosím tě na hnůj, já půjdu uvařit oběd"usmála jsem se
"Už tam běžím"odcházelas otráveným jídlem pryč
No, doufám, že tenhle rok tady přežiju ve zdraví nebo mně fakt vomejou. Sestra mě chce zabít, starosta mě chce za ženu a já jsem zralá akorát na průšvih. Asi půjdu znova do toho lesa…



Autorka povídky: Kikinka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AníSwek AníSwek | E-mail | Web | 20. května 2009 v 17:58 | Reagovat

Tohoto by tu mělo být vííííc mě todle strašněěě líbííí..PLS kdy bude novej díl??? ;-)

2 MiHaRu MiHaRu | Web | 20. května 2009 v 18:49 | Reagovat

[1]: No vzhledem k tomu že to nepíšu já ale moje kamarádka.. tak nevím kdy se zase uráčí napsat další díl :-)

3 Kikina - Your SB Kikina - Your SB | E-mail | Web | 26. května 2009 v 19:53 | Reagovat

No jo už makám. To není tak lehký, nechci to odfláknout :-D

4 Scarlett Scarlett | Web | 25. června 2009 v 16:59 | Reagovat

prosíííím, po zemi se plazím, mooc moc prosím, jsem strašně zvědavá na další pokračování!! Prosím je to uplně úúúžasnéé !!!!

5 domcika domcika | E-mail | 20. srpna 2009 v 0:32 | Reagovat

kedy bude pokracovanie fest ssa mi to lubi :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama